Jak funguje „Život bez stížností“, co nám přinese a je vůbec možné ho zvládnout?

 

Inspirováno knihou Willa Bowena Svět bez stížností, jeho 21denní výzvou a vlastními zkušenostmi. Výzva spočívá v tom, že máme prožít 21 dnů bez stěžování. Připomíná nám to buď originál fialový náramek ke knize nebo jakýkoliv jiný. Vždy, když si postěžujeme, přendáme jej z jedné ruky na druhou a znovu se nám začnou počítat dny od začátku.

Tak dlouho, až si nestěžujeme celých 21 dní. Za tu dobu proběhne transformace mysli a kvalita našeho života se podstatně zvýší.

Pro ty, kteří jsou zrovna teď v koloběhu práce a povinností a nemají čas si prostudovat celou knihu, je zde pár nejdůležitějších bodů.

Pro moji teorii „Božího života“ je toto poznání velmi důležité, jelikož bohatství začíná v hlavě a když v ní jsou stížnosti, logicky se tam nevejde vděčnost a pocit hojnosti, které bohatství přitahují jako magnety. ( Více najdete na www.bozizivot.cz kdo jsem a ve článcích na blogu.)

Proto ještě než se začneme pravidelně věnovat prostoru kolem nás a jeho úpravám, aby nás podpořil, je důležité si srovnat myšlenky.

Na cestě k šťastnému a bohatému životu jsou na začátku mnohá úskalí. Jedním z nich je, že si většina lidí ráda postěžuje, aniž by si byli vědomi, do jaké negativní energie je tento zvyk může zavést. V podstatě nám může zkazit život. Jak ho poznáme? Snadno.

Stěžování vyjadřuje zármutek, bolest nebo nespokojenost s ublíženou nebo negativní energií. Často je to protiútok na údajnou nespravedlnost. Zaměřuje se na problém, ale ne na jeho řešení. Často vychází ze zraněného Ega.

Na rozdíl od konstatování skutečnosti, kterou řešíme v klidu přímo s tím, kdo ji může napravit. Např. číšníka, který nám přinesl studenou polévku poprosíme, aby ji nechal ohřát.

Nejdříve je tedy dobré zjistit, co nás ke stěžování vede. Teprve potom se dá naše chování „opravit“ a to je potěšující zpráva, že to můžeme udělat my sami a nikoho jiného k tomu nepotřebujeme. Svoje reakce můžeme změnit. Neříkám, že je to lehké, ale benefity, které potom přijdou, za to opravdu stojí!

Tak tedy proč si stěžujeme? Podle výzkumů si lidé nejčastěji stěžují

• aby získali pozornost – sympatie, soucit nebo souhlas. V tom případě je dobré se jich zeptat, co mají rádi, co je baví a jde jim dobře, aby získali pozornost pozitivní cestou a nemuseli si kvůli tomu stěžovat.

• aby vzbudili závist – zdůrazňuje-li někdo negativní vlastnosti jiných, snaží se tím naznačit, že je lepší nebo to umí lépe. Finta je ho pochválit, že sám je pravý opak vlastnosti, kterou kritizuje. Dokonale ho odzbrojíte.

–aby získali moc a spojence – pokud si vám někdo stěžuje na člověka, který tam není, řekněte mu, ať si promluví přímo s tím, na koho si stěžuje a vyřeší tím situaci.

– vzdali se odpovědnosti a omluvili špatný výkon – nevzbudila jsi mě včas…zeptáme se, jak to uděláš příště, aby se to nestalo, natáhneš si sám budík?

Stěžováním se totiž dostáváme do roli oběti. Je to prý také znak malé duše a slabého intelektu, tím intelektem si tedy nejsem jistá.

Ale je pravda, že neznám nikoho z úspěšných a bohatých lidí, kdo by si stěžoval. Tito lidé také mají problémy a výzvy, ale řeší je s odvahou a přímo. Je totiž nemožné si stěžovat a zároveň být vděčný za to, co už máme. A vděčnost je jedním z nejdůležitějších spouštěčů bohatství. Naše mysl je zahrada a čím se zabýváme, to v ní roste. Každá myšlenka, slovo a čin ovlivňuje náš život i zdraví. Nejtěžší úkol je tedy začít kontrolovat vlastní myšlenky.

Na vrchol se ještě nikdo nedostal stěžováním a osobně neznám ani jednoho šťastného stěžovatele.

Nikdo se také nezmění k lepšímu, když si na něho stěžujeme, ani my ne. Poukazováním na chyby druhých se většinou snažíme maskovat naše vlastní. Jediným lékem je dát ostatním ocenění, pozornost a pochvalu. Vyvolat pocit hrdosti a ne studu. Přitom lidé roztají a snaží se stokrát více. Netlačit moc a nechat jim i vlastní iniciativu. Ostatní nám dávají přesně to, co od nich čekáme. Pokud jim věříme, nezklamou.

Bez stížností začnou být lidé k sobě laskavější a přestávají vinu za svoje vlastní chyby svalovat na druhé – za to může on, ona, soused, stát…

Ti, kteří zraňují jsou sami zranění… Vyrovnaný člověk – pro lepší představu mu říkám BUDHA, nikdy nebude skrze další lidi řešit svoje bolesti…

Někteří lidé vám popíší svůj problém, ale všechny návrhy řešení odmítají. Když tvrdíme, že něco nejde, ve skutečnosti to nechceme. V tom případě se jich můžete zeptat: „Jak bys to udělal, kdyby to šlo?“

Já sama mám moc ráda věty: „Všechno jde, když se chce“ a „Neříkej, že něco nejde, protože se vždycky najde nějaký blb, který neví, že to nejde a udělá to“.

Pokud chcete uspět, jděte i když se nedaří, stále dál krok za krokem. Zkuste najít na všem něco dobrého.

Dávej si pozor na slova, někdy je lepší mlčet. Sarkasmus – humorný kritický komentář – je vlastně pasivně-agresivní stěžování. Lze se ho zbavit jen pokorou. Naučme se problému říkat příležitost, překážce výzva. život je takový, jaký je a můžeme si jen vybrat, jak se k němu postavíme.

Zaměřujme se raději na šťastné, spokojené okamžiky a ony porostou. Buďme vděční za dary života, které máme a budeme jich dostávat stále více. Buďme k lidem laskaví vždycky, když to jde (a jde to vždycky) a oni k nám budou také.

Tím postavíme základní kámen k „Božími životu“ ve zdraví, spokojenosti i bohatství.

  
#BezStížností,#21DenníVýzva, #PozitivníMysl, #Vděčnost, #TransformaceŽivota, #BohatstvíZáčínáVHlavě, #ŽijŠťastně,#BožíŽivot,#OsobníRozvoj,#MěnímSvůjŽivot,#motivacia #stastie #uspech #inspiracia #ciele #zivot #vzdelanie #instask #inspirace #osobnyrast #slovensko #cesko #sebarozvoj #citaty #myslenie 

#osobnirust #svetbohatych